Nejbližší koncerty

27.10.2017 Koncert
Brno-Bystrc, Česko
01.11.2017 Koncert
Lomnice nad Popelkou, Česko
03.11.2017 Koncert
Ostrava, Česko
další koncerty....

Tak si opět "Nejvyšší" povolal do své říše dalšího Kamelota Jardu Kellyho Dědka Zoufalého…

Tak si opět „Nejvyšší“ povolal do své říše dalšího Kamelota Jardu Kellyho Dědka Zoufalého…

Jardovo houževnaté srdce dotlouklo v rytmu jeho červeného conga. Skončilo jeho strádání po životě posledních měsíců a let.

Jarda byl nebývalý bojovník prahnoucí po životě, přátelství a lásce. Znal jsem ho vlastně od dětství a tehdy vůbec netušil, jak se naše životy krásně propojí láskou k muzice, společnými prožitky a nefalšovaným kamarádstvím.

Dnes zpětně obdivuji jeho entuziazmus v tom, jak s o generaci mladšími kluky držel krok, hrál po hospodách, u ohňů, sešlostech, oslavách a taky mnoho let, než jsme vydřeli statut profesionálních hráčů, za guláš a za pivo. Nikdy nenaříkal, prostě držel a jel. Byl zdrojem naší energie a personou, jenž užíval v kapele mimořádná privilegia staršího rádce. Dokázal i drobné rozmíšky zhasit svým osobitým humorem a vrozeným glosátorským talentem. Třeba, když jsme v roce 1987 konečně vyhráli Portu a po oznámení výsledku v salaši plzeňského výstaviště vylétlo do vzduchu 20 (nebo ještě víc) zátek od šampusu na oslavu našeho vítězství. Polovina obsahu lahví totiž spolykaly ubrusy tamního pohostinství. Poté přišel novinář z Rudého práva, který se Jardy zeptal na pocity ze získání Porty. Odpověděl distingovaně a moudře: „Chtěl bych v tuto chvíli býti ubrusem na tomto stole“.

 

Jardovi byla celý život velkou oporou jeho žena Věra, kterou před námi častoval různými zdrobnělinami (kuřátko, samička, atd.).

Měli spolu skvělý vztah a při našich kapelních zkouškách u Zoufalých byli vždy skvělými hostiteli. Už nám nikdy Dědeček nepřinese bylinkový čaj v stlačovací nádobě na stůl a neřekne: „Kde jste tak dlouho, rybízci?“

Jarda se stal součástí Kamelotu už v roce 1984, kdy zemřel náš první bubeník Tonda Luigi Šmídek a byl jí až do léta roku 1999. Tehdy zlá nemoc silně udeřila.

Smrtku vyprovodil s úsměvem od prahu svých dveří, ale pokračovat, na doporučení lékařů, už nemohl… Jeho odchod považuji v historii Kamelotu za nejcitelnější. Věděl jsem, že ztrácím člověka, který je ochoten se nezištně postavit do čela a jít společně proti proudu.

Jarda Dědek Zoufalý účinkoval na dvou „platinových“ a pěti „zlatých“ albech Kamelotu. Celkem přes 250 000 kusů prodaných nosičů. Takovým výsledkem se nemůže pochlubit žádný brněnský bubeník. Byla to šťastná doba a krásný čas.

 

Milý Dědečku, nemohu napsat v tuto chvíli vše, co ze srdce vyvěrá. Derou se mi do očí slzy, ale slibuji, že tu knížku o nás, naší cestě, naší hudbě, rytmech tamburíny, cong, čínského větru a zvuku našich kytar napíšu. Začnu brzy.

Jaká je vlastně cesta do ráje?

Ty už ji znáš...      Ahoj Roman.


Novinky

 

Partneři